Zobrazení zdroje stránky Staletá Praha, 25, 2009, 1

Publikace NPÚ > [[Staletá Praha]]

[[Staletá Praha, 24, 2008, 2]] < | > [[Staletá Praha, 25, 2009, 2]]

== OBSAH ==

=== STUDIE ===

'''JARMILA ČIHÁKOVÁ: Opevnění Malé Strany od 9. do 13. století. 2–30'''

:Rekapitulace znalostí o raně a vrcholně středověkém opevnění jádra dnešní Malé Strany v Praze, s podrobnou charakteristikou a datováním jednotlivých opevňovacích systémů od 9. do 13. století. Studie aktualizuje některé závěry ze starší specializované práce autorky na toto téma (2001) a zapojuje výpověď archeologických pramenů k posunu poznání historického vývoje zdejšího prostoru do širších souvislostí.

'''Tomasz CYMBALAK, Jaroslav PODLISKA: Nové objevy raně středověkých komunikací na Malé Straně v Praze (příspěvek k poznání komunikační sítě podhradí Pražského hradu)''', in: Staletá Praha, roč. 25, 2009, č. 1, s. 29-38. https://www.academia.edu/6690840/

:Analýza mohutného, funkčně strukturovaného sídlištní souvrství, archeologicky zkoumaného u JZ rohu Malostranského náměstí, dovolila charakterizovat obzvláště výjimečné relikty dřevěných cest, místy dochované v několika úrovních nad sebou, z doby sklonku 9. do závěru 11. století. V té době se soustředění cest nacházelo ve strategické poloze před opevněním raně středověkého města, v místech potenciálního vstupu, patrně brány do opevněného centra podhradí.

'''JAN HAVRDA – MICHAL TRYML: Středověké dlažby na Starém Městě pražském. Příspěvek archeologie k poznání historických komunikací. (Kaprova ulice, Platnéřská ulice, Klementinum)'''. 41–52

:Příspěvek prezentuje soubor významných raně středověkých komunikací z doby od 10. do počátku 13. století zkoumaných záchrannými archeologickými výzkumy v prostoru nejstaršího osídlení Starého Města pražského. Podrobnou charakteristiku objektů a interpretaci stratigrafií v Kaprově ulici, Platnéřské ulici a v Klementinu doplňuje výběrová plánová dokumentace a letmé srovnání s jinými částmi pražského historického jádra.

=== MATERIÁLIE ===

'''JAN JAKUB OUTRATA: Rekonstrukce nádraží ve Vršovicích. Příspěvek k dějinám a obnově železniční architektury v Praze'''. 53–61

:Autor se věnuje otázce historických nádraží a železničních staveb jako svébytného druhu industriální architektury i možností jejich památkové ochrany v rámci činnosti NPÚ v Praze a uvádí řadu příkladů v tomto směru. Uvádí rovněž některé odborné otázky a praktické obtíže při jejím zajišťování. V další části článku se zabývá areálem nádraží v Praze Vršovicích z let 1872–1899 a zdařile provedenou rekonstrukcí jeho neorenesanční budovy realizovanou v letech 2003–2009 včetně obnovy interiéru

'''ZDENĚK DRAGOUN: Nově odhalený sklep v domě čp. 604/I na Staroměstském náměstí v Praze.''' 62–67

:Stavebně historická analýza dnešního podzemního podlaží objektu Týnské školy na pražském Staroměstském náměstí prokázala místnosti raně gotického stáří vybudované ve 2 stavebních fázích. Jejich charakteristika, umístění vzhledem k veřejnému prostranství a situace vstupů rozšířily poznání raně gotické profánní architektury v centrálním prostoru Starého Města pražského.

=== BIBLIOGRAFICKÁ SLUŽBA ===

*Staletá Praha I–XXIV (1965–2003)
** rejstřík autorský
** rejstřík místní a tematický

=== AKTUALITY ===

*konference Praha archeologická – město UNESCO
*vzpomínka na ak. mal Věru Frömlovou
*in memoriam Mgr. Marie Šírové