Schmoranz František - Historie editací

Leto v 13. 3. 2023, 22:29

2023-03-13T22:29:47Z

← Starší verze		Verze z 14. 3. 2023, 00:29
Řádek 40:		Řádek 40:
	* ŠULC, Ivo, Rod Schmoranzů ze Slatiňan. Mozaika z dějin rodu. Slatiňany 2002.		* ŠULC, Ivo, Rod Schmoranzů ze Slatiňan. Mozaika z dějin rodu. Slatiňany 2002.
	* PV [VLČEK, Pavel], Schmoranz, František st., in: Pavel VLČEK (ed.), Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha 2004, s. 586-587.		* PV [VLČEK, Pavel], Schmoranz, František st., in: Pavel VLČEK (ed.), Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha 2004, s. 586-587.
			* 20230310 \| [https://www.youtube.com/watch?v=aYgdiyas8a0 Vysoké Mýto / V regionálním muzeu připravili výstavu o architektu a památkáři Františku Schmoranzovi] (VIDEO; online: youtube.com) (verif.20230313) ► Výstava nazvaná ''Architekt a památkář František Schmoranz st. a rod Schmoranzů ze Slatiňan'' byla zahájena ve čtvrtek 9. března. Mapuje život a dílo tohoto významného východočeského architekta 19. století a zaměřena je i na další členy jeho rodiny. František Schmoranz vrátil gotickou podobu řady kostelů, mezi nimi i kostelu sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě. Stál také za rekonstrukcí velké věže Pražské brány a za stavbou školní budovy, nyní I. stupně Základní školy Javornického, a nemocnice.

	=== Bibliografie k památkové péči ===		=== Bibliografie k památkové péči ===

Leto v 13. 3. 2023, 22:27

2023-03-13T22:27:05Z

← Starší verze		Verze z 14. 3. 2023, 00:27
Řádek 62:		Řádek 62:
	== Ediční pozn. ==		== Ediční pozn. ==

	Práce je vydána v rámci plnění Institucionálního účelového úkolu V+V na rok 2013 „Dějiny a teorie památkové péče“ (číslo úkolu 02 H 30 21 020). (Platí pro verzi ke dni 20230313.)		Práce je vydána v rámci plnění Institucionálního účelového úkolu V+V na rok 2013 „Dějiny a teorie památkové péče“ (číslo úkolu 02 H 30 21 020). (Platí pro [http://www.unitis.cz/wikimentum/index.php?oldid=6434 verzi ke dni 20230313].)

Leto v 13. 3. 2023, 22:25

2023-03-13T22:25:38Z

← Starší verze		Verze z 14. 3. 2023, 00:25
Řádek 62:		Řádek 62:
	== Ediční pozn. ==		== Ediční pozn. ==

	Práce je vydána v rámci plnění Institucionálního účelového úkolu V+V na rok 2013 „Dějiny a teorie památkové péče“ (číslo úkolu 02 H 30 21 020).		Práce je vydána v rámci plnění Institucionálního účelového úkolu V+V na rok 2013 „Dějiny a teorie památkové péče“ (číslo úkolu 02 H 30 21 020). (Platí pro verzi ke dni 20230313.)

Leto v 29. 1. 2015, 11:55

2015-01-29T11:55:14Z

← Starší verze		Verze z 29. 1. 2015, 13:55
Řádek 3:		Řádek 3:
	'''Na stránce se pracuje! Díky za pochopení! Vše, co je obsaženo na této stránce, je autorské dílo, které můžete dále užít za podmínek daných Autorským zákonem.'''		'''Na stránce se pracuje! Díky za pochopení! Vše, co je obsaženo na této stránce, je autorské dílo, které můžete dále užít za podmínek daných Autorským zákonem.'''

			[[Soubor:Frantisek Schmoranz st.jpg\|náhled\|vpravo\|František Schmoranz st.]]
	SCHMORANZ, František st. (28.12.1814 Bělá u Rychnova nad Kněžnou – 4.4.1902 Slatiňany)		SCHMORANZ, František st. (28.12.1814 Bělá u Rychnova nad Kněžnou – 4.4.1902 Slatiňany)

Leto v 22. 12. 2014, 22:37

2014-12-22T22:37:28Z

← Starší verze		Verze z 23. 12. 2014, 00:37
Řádek 3:		Řádek 3:
	'''Na stránce se pracuje! Díky za pochopení! Vše, co je obsaženo na této stránce, je autorské dílo, které můžete dále užít za podmínek daných Autorským zákonem.'''		'''Na stránce se pracuje! Díky za pochopení! Vše, co je obsaženo na této stránce, je autorské dílo, které můžete dále užít za podmínek daných Autorským zákonem.'''

	SCHMORANZ, František st. (30.12.1814 Bělá u Rychnova nad Kněžnou – 4.4.1902 Slatiňany)		SCHMORANZ, František st. (28.12.1814 Bělá u Rychnova nad Kněžnou – 4.4.1902 Slatiňany)

	Architekt a stavitel, konzervátor C. k. Ústřední komise pro památkovou péči ve Vídni. Zakládající člen Spolku architektů a inženýrů v království Českém. Otec Josef byl zahradníkem, matka Alžběta byla dcerou chalupníka. Pocházel z oblasti s převážně německy mluvícím obyvatelstvem a němčina byla s největší pravděpodobností jeho jediným mateřským jazykem.		Architekt a stavitel, konzervátor C. k. Ústřední komise pro památkovou péči ve Vídni. Zakládající člen Spolku architektů a inženýrů v království Českém. Otec Josef byl zahradníkem, matka Alžběta byla dcerou chalupníka. Pocházel z oblasti s převážně německy mluvícím obyvatelstvem a němčina byla s největší pravděpodobností jeho jediným mateřským jazykem.

Leto v 22. 12. 2014, 22:36

2014-12-22T22:36:49Z

← Starší verze		Verze z 23. 12. 2014, 00:36
Řádek 57:		Řádek 57:
	JU		JU

	Citace: Jan Uhlík: Schmoranz, František st., in: Biografický slovník památkové péče, on-line: http://www.npu.cz/biograficky-slovnik-pamatkaru-I/schmoranz-frantisek-st/, publikováno: 20.11.2013, ověřeno: (DOPLŇTE DD.MM.YYYY!)		Citace: Jan Uhlík: Schmoranz, František st., in: Biografický slovník památkové péče, on-line: http://www.npu.cz/biograficky-slovnik-pamatkaru-I/schmoranz-frantisek-st-/, publikováno: 20.11.2013, ověřeno: (DOPLŇTE DD.MM.YYYY!)

	== Ediční pozn. ==		== Ediční pozn. ==

	Práce je vydána v rámci plnění Institucionálního účelového úkolu V+V na rok 2013 „Dějiny a teorie památkové péče“ (číslo úkolu 02 H 30 21 020).		Práce je vydána v rámci plnění Institucionálního účelového úkolu V+V na rok 2013 „Dějiny a teorie památkové péče“ (číslo úkolu 02 H 30 21 020).

Leto v 5. 12. 2014, 06:23

2014-12-05T06:23:10Z

← Starší verze		Verze z 5. 12. 2014, 08:23
Řádek 6:		Řádek 6:

	Architekt a stavitel, konzervátor C. k. Ústřední komise pro památkovou péči ve Vídni. Zakládající člen Spolku architektů a inženýrů v království Českém. Otec Josef byl zahradníkem, matka Alžběta byla dcerou chalupníka. Pocházel z oblasti s převážně německy mluvícím obyvatelstvem a němčina byla s největší pravděpodobností jeho jediným mateřským jazykem.		Architekt a stavitel, konzervátor C. k. Ústřední komise pro památkovou péči ve Vídni. Zakládající člen Spolku architektů a inženýrů v království Českém. Otec Josef byl zahradníkem, matka Alžběta byla dcerou chalupníka. Pocházel z oblasti s převážně německy mluvícím obyvatelstvem a němčina byla s největší pravděpodobností jeho jediným mateřským jazykem.

			Měl čtyři syny, z nichž [[Schmoranz František ml.\|František Schmoranz ml.]] byl rovněž významým architektem, který se rovněž zabýval ochranou památek.

	== Studia ==		== Studia ==

Leto v 5. 12. 2014, 06:18

2014-12-05T06:18:03Z

← Starší verze		Verze z 5. 12. 2014, 08:18
Řádek 3:		Řádek 3:
	'''Na stránce se pracuje! Díky za pochopení! Vše, co je obsaženo na této stránce, je autorské dílo, které můžete dále užít za podmínek daných Autorským zákonem.'''		'''Na stránce se pracuje! Díky za pochopení! Vše, co je obsaženo na této stránce, je autorské dílo, které můžete dále užít za podmínek daných Autorským zákonem.'''

	SCHMORANZ, František st. (30.12.~~1812~~ Bělá u Rychnova nad Kněžnou – 4.4.1902 Slatiňany)		SCHMORANZ, František st. (30.12.1814 Bělá u Rychnova nad Kněžnou – 4.4.1902 Slatiňany)

	Architekt a stavitel, konzervátor C. k. Ústřední komise pro památkovou péči ve Vídni. Zakládající člen Spolku architektů a inženýrů v království Českém. Otec Josef byl zahradníkem, matka Alžběta byla dcerou chalupníka. Pocházel z oblasti s převážně německy mluvícím obyvatelstvem a němčina byla s největší pravděpodobností jeho jediným mateřským jazykem.		Architekt a stavitel, konzervátor C. k. Ústřední komise pro památkovou péči ve Vídni. Zakládající člen Spolku architektů a inženýrů v království Českém. Otec Josef byl zahradníkem, matka Alžběta byla dcerou chalupníka. Pocházel z oblasti s převážně německy mluvícím obyvatelstvem a němčina byla s největší pravděpodobností jeho jediným mateřským jazykem.

Leto v 5. 12. 2014, 06:13

2014-12-05T06:13:22Z

← Starší verze		Verze z 5. 12. 2014, 08:13
Řádek 23:		Řádek 23:
	== Prameny a literatura ==		== Prameny a literatura ==

	== Archiv ==		=== Archiv ===

	* Fond František Schmoranz st., Státní okresní archiv Chrudim.		* Fond František Schmoranz st., Státní okresní archiv Chrudim.
	* Dopisy, úřední listiny, stavební dokumentace a plány, portréty Františka Schmoranze, Okresní muzeum Chrudim.		* Dopisy, úřední listiny, stavební dokumentace a plány, portréty Františka Schmoranze, Okresní muzeum Chrudim.

	== Literatura ==		=== Literatura ===

	* Fka., Schmoranz František, stavitel a konservátor český, in: Ottův slovník naučný. Praha 1905, díl XXIII., s. 14.		* Fka., Schmoranz František, stavitel a konservátor český, in: Ottův slovník naučný. Praha 1905, díl XXIII., s. 14.
Řádek 38:		Řádek 38:
	* PV [VLČEK, Pavel], Schmoranz, František st., in: Pavel VLČEK (ed.), Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha 2004, s. 586-587.		* PV [VLČEK, Pavel], Schmoranz, František st., in: Pavel VLČEK (ed.), Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha 2004, s. 586-587.

	== Bibliografie k památkové péči ==		=== Bibliografie k památkové péči ===

	* Obnovení katedrálního chrámu Páně v Hradci Králové. Hradec Králové 1863.		* Obnovení katedrálního chrámu Páně v Hradci Králové. Hradec Králové 1863.
Řádek 48:		Řádek 48:
	* Děkanský chrám Páně sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě, Rukopis, 8. 7. 1894, Okresní muzeum Vysoké Mýto.		* Děkanský chrám Páně sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě, Rukopis, 8. 7. 1894, Okresní muzeum Vysoké Mýto.

	== Reference ==		=== Reference ===
	<references />		<references />

	1 Životní osudy Františka Schmoranze st. až do jeho jmenování městským stavitelem v Chrudimi v roce 1844 jsou prozatím známy pouze částečně. Z tohoto důvodu se v literatuře pojednávající o prvních třiceti letech jeho života lze setkat s řadou vzájemně se rozcházejících údajů.

	== Autor ==		== Autor ==

Leto v 5. 12. 2014, 06:11

2014-12-05T06:11:12Z

← Starší verze		Verze z 5. 12. 2014, 08:11
Řádek 9:		Řádek 9:
	== Studia ==		== Studia ==

	Po absolvování základního vzdělání doporučil tehdejší bělský kaplan nadaného hocha do učení architektu a staviteli Benediktu Škvorovi působícímu na Kutnohorsku.<ref>Životní osudy Františka Schmoranze st. až do jeho jmenování městským stavitelem v Chrudimi v roce 1844 jsou prozatím známy pouze částečně. Z tohoto důvodu se v literatuře pojednávající o prvních třiceti letech jeho života lze setkat s řadou vzájemně se rozcházejících údajů.</ref>~~[1]~~ U Škvora se Schmoranz důkladně seznámil se všemi aspekty stavební praxe a zároveň se teoreticky vzdělával v oblastech nezbytných pro výkon stavitelské profese. Zde se též pravděpodobně naučil česky. Výrazně na Schmoranze zapůsobil pobyt v Kutné Hoře, kde pracoval jako polír na stavbě věznice. Město s řadou cenných architektonických památek v něm probudilo lásku ke stavebnímu umění středověku, která ho poté provázela po celý život. Následný pobyt ve Vídni, kde pracoval u stavitele Jakuba Hainze a snad i navštěvoval vídeňskou akademii, mu umožnil hlubší studium teoretických spisů o umění, zejména o architektuře a završil období příprav na budoucí kariéru architekta a stavitele.		Po absolvování základního vzdělání doporučil tehdejší bělský kaplan nadaného hocha do učení architektu a staviteli Benediktu Škvorovi působícímu na Kutnohorsku.<ref>Životní osudy Františka Schmoranze st. až do jeho jmenování městským stavitelem v Chrudimi v roce 1844 jsou prozatím známy pouze částečně. Z tohoto důvodu se v literatuře pojednávající o prvních třiceti letech jeho života lze setkat s řadou vzájemně se rozcházejících údajů.</ref> U Škvora se Schmoranz důkladně seznámil se všemi aspekty stavební praxe a zároveň se teoreticky vzdělával v oblastech nezbytných pro výkon stavitelské profese. Zde se též pravděpodobně naučil česky. Výrazně na Schmoranze zapůsobil pobyt v Kutné Hoře, kde pracoval jako polír na stavbě věznice. Město s řadou cenných architektonických památek v něm probudilo lásku ke stavebnímu umění středověku, která ho poté provázela po celý život. Následný pobyt ve Vídni, kde pracoval u stavitele Jakuba Hainze a snad i navštěvoval vídeňskou akademii, mu umožnil hlubší studium teoretických spisů o umění, zejména o architektuře a završil období příprav na budoucí kariéru architekta a stavitele.

	== Profesní činnost a působení v oblasti památkové péče ==		== Profesní činnost a působení v oblasti památkové péče ==